Navštivte také:
Frankenstein: (#298613) Myslím tím výrazy mazánci, slávek bramboračka lener, pepek z loděnic, pan pokora apod. Asi to považuje za vtipný, ale když to opakuje pořád dokola několik let, tak už je to vyloženě trapný.
Článek – Spilka: https://www.hcskoda.cz/clanek.asp?…
Představivost je tobě na hovno. Důležitý je jedině, abys věřil.
Hulkins: (#298612) Nejsem si jistej, ale tuším, že je to od toho zápasu s točvolantovo nafilmovanou penaltou.
kafka: (#298578) byl to skvely den, ale ten gol na 3:3 to byl masakr, sedl jsem si na schody a rikal si, ze to neni mozny, ze nam ten kybl snad nahore nekdo nepreje. Pak ty curaci sevcovsky jeste zavreli stanky a vecirek bez pivo parku pokracoval dal. Mam jeste fotku Bakose a Cisovskyho jak hopsaj mezi Pilsfans. A pak…gol videl asi malokdo ale radost meli vsici…krome tich **** sevcovskych
Žid šťoural: (#298610) Copa slovní zásoba, furt má bohužel ještě nadprůměrnou. Mne rozsekává ta upachtěná stylistika. To je něco podobnýho, jako bys – dejmetomustonožka – viděl ajznboňáka pracovat s motorovou pilou.
Žid šťoural: (#298602) proč a v čem jsme mazánci? Máš ponětí? Nebo je to uvedeno v jiné sračkoidní esejí?
Mazi míří do Vancouveru…
Artur Dent: (#298607) Jojo, mazánci už nějakých šest, sedm let. Někdy od doby, kdy Viktorka začala spartu přehrávat. Ale jinak má slovník celkem omezenej.
Žid šťoural: (#298608)
Frankenstein: (#298606) Prognózy, co se týče vyhlídek, přicházejí před zápasem. Většinou optimistické, aby po zápase přišlo lamentování a nářek.
Žid šťoural: (#298602) Tak mazánci, jo? To vypadá, že se do našich kluků ten teplomet nějak zamiloval
Žid šťoural: (#298602) Dobrý podvečer.
Dneska se tapetář moc neodvázal. Čekal jsem lepší výkon, zejména pak slibované zhodnocení vyhlídek Sparty pro nadcházející období. Zřejmě zápasy z Plzní zatím dostatečně nenapověděly, anebo se Tapetář rozhodl své výkony přizpůsobit výkonům Sparty. Za mne rozhodně zmarněná příležitost, téma si zasloužilo lepší zpracování.
luky.kt: (#298604) Jo, to je taky dobrý Ale já chtěl vytáhnout jenom to, co se týká Plzně
Žid šťoural: (#298602) chybí Ti tam tohle
Ze Sparty se nám stává (nebo už stal) lunapark a lidi na ni chodí jako na jinou atrakci, na Matějskou nebo do ZOO v Troji. Pokladník /a s ním nepochybně vedení klubu/ musí být spokojen, ale kovaní Sparťani pláčou, případně skřípají zuby.
Frankenstein: (#298593) Dobré odpoledne, po včerejším zápase s Plzní musím dát najevo velkou nespokojenost. V situaci v jaké Sparta je prostě podobně se vyvíjející zápasy musí zvládat umlátit za tři body, minimálně do prodloužení. Vedla 2:0, potom 2:1 a ještě 3:2. Se svojí střeleckou produktivitou, kdy doma jsou maximem převážnou většinu sezóny tři nastřílené góly ale ty tři nastřílené góly musí zajistit body. Když už Sparta hraje zezadu a na brejky, tak ale směrem dozadu musí být výkon absolutní a bezchybný. Ne že se mazánkům dva góly v podstatě vnutí. Dostat gól pětačtyřicet vteřin po vstřelené brance je nezodpovědné lajdáctví. To je nekoncentrovanost, kterou si Sparta prostě nemůže dovolit. Ve chvíli, kdy uteče do dvougólového vedení, má možnost se uklidnit a Plzni začít brnkat na nervy tak jí místo vycukání dá čuchnout a pustí zpátky do zápasu. O třetím gólu mazánků radši pomlčím, protože bych se zbytečně znovu uvedl v zuřivost. U dvou inkasovaných branek měla Sparta dost smůly a u rozhodujícího gólu jsem byl po letních pravidlových úpravách poněkud překvapen, že byl rozhodčími schválen jako regulérní.Závěrem se musím pozastavit nad krajně bídnou bilancí Sparty s Plzní z posledních dvou sezón. Jako by ten divný zápas v posledním kole základní části předminulého ročníku, ve kterém v O2 aréně mazánci vyhráli 3:2 na nájezdy a tím se kvalifikovali do předkola na poslední chvíli, uvalil na Spartu pro další vzájemné zápasy nějakou kletbu. Vloni ze čtyř zápasů na Plzeň Sparta neudělala ani bod, letos celé tři. Doma s mazánky Sparta včera prohrála po páté v řadě, což je bilance, která dle mého názoru těžko bude mít obdoby v historii. Poslední domácí výhra nad Plzní je ze druhého prosince 2016, kdy ještě Machovský chytal v Plzni.
Losos: (#298596) To je výmysl uchyláků, lososovou barvou to začíná, třetím pohlavím pokračuje a ani nechci vědět, čím to skončí
Neexistuje!!!
Já bych si s Bleskem pro muže dával bacha. Může to vzít moc špatnej konec https://www.idnes.cz/…en-zpravy_vb
Neexistuje!
Artur Dent: (#298595) a ta ralka, kterou jsem zminil, je co jako?
Losos: (#298592) Neexistuje!
Frankenstein: (#298590) litr hoven? Adresa?
Žid šťoural: (#298591) Milé kolego, dnešní tapeta zatím nikde.
kafka: (#298588) Smůla. Já totiž nejsem růžovej, ale lososovej! Rozuměj barvy lososové! RAL 3022.
Hertl je slávista. Pražák.
Losos: (#298586) Dyť je to vo hovně. Chceš, napíšu ti jinej. Pošli litr a máš ho.
Losos: (#298586) Tak šáhni do štrozoku a zacáluj jim to
Losos: (#298587)
Hádej! Růžoví, jako seš Ty, můžou pětkrát…
kafka: (#298584) Vyjadřuj se prosím přesně. Půjčovali si koho nebo co? Rosickýho nebo ten rozhovor?
Frankenstein: (#298585) Třebas tenhle rozhovor. Teďko tam bylo něco o Žralokáčovi Hertlovi, nedávno rozhovor s chomutovským veverkou o penězích. To bych si prostě rád přečetl bez ohledu na to, zda je to blesk nebo Hrom.
kafka: (#298584) Celou dobu tady přemejšlim co asi tak interesantního se dá najít v Blesku.
Frankenstein: (#298582)
Určitě se třese na nějakej strašně dlouhej rozhovor s fotbalovým invalidou Rosickým. Tudle v knajpě o něm u vedlejšího stolu tupounů fandové rudý chátry mluvili, půjčovali si ho a plakali při tom jak panna, která o to právě přišla a zjistila, že to stálo za hovno…
Frankenstein: (#298582) Ne, to ne. Chci vlastně slyšet, kde se to dá upirátit. Protože občas je tam něco ineresantního. Asi tak, no.
Losos: (#298581) Chceš slyšet tu bajku o moc zvědavým lososíkovi, co ho nakonec sežral medvěd?
Bucharin: (#298579) Jó, to je ono. Děkuju mockrát. Ty si to platíš?
Pour si přidržel toho rudocha jako králíka za uši.
TUTEN?
Někdy vymýšlíme až moc velké kraviny
Sehraná dvojice útočníků Jan Kovář & Milan Gulaš sní o titulu s Plzní, ale úspěch chtějí udělat i s národním týmem
Hračička a střelec. Ale mohou si i role prohodit. Jako ve čtvrtek proti Švédům, kdy byl kanonýrem Jan Kovář, který skolil domácí mistry světa hattrickem. „Někdy se divím, že nás trenéři nevyhodí z tréninku, protože vymýšlíme až moc velké kraviny,“ usmívá se jeho plzeňský i reprezentační parťák Milan Gulaš. Nejenom o vzájemné chemii mluvili v dvojrozhovoru pro Sport. Dnes hraje národní tým na Švédských hokejových hrách od 12 hodin s Finy.
STOCKHOLM – Nejlepší dvojka extraligy. Nepolapitelní. Ukazují to i v reprezentaci. Osmadvacetiletý centr Jan Kovář, jenž svou neúspěšnou misi v NHL vzal jako motivační nakopávák do další kariéry. A třiatřicetiletý snajpr Milan Gulaš. Oba sní o titulu s Plzní. Zvlášť pro staršího parťáka by to byl významný moment, na velké zlato stále čeká.
- Honzo, jak s denním odstupem chutná hattrick?
KOVÁŘ: „Radost má člověk vždycky, přeci jenom hattrick nedává každý večer. Ale beru to s nadhledem. Je fajn, že jsme vyhráli, dobře jsme vstoupili do turnaje. I tak tady máme ještě hodně práce před sebou.“
- Co jste, Milane, na něj říkal?
KOVÁŘ: „Tak to jsem zvědav, co povíš! Řekni pravdu!“ (směje se) GULAŠ: „Když Koviho trochu znáte, víte, jaký je hračička. Nejradši by všechno vracel tomu druhému, aby to měl do prázdné brány. Takže jsem za něj rád, že si dal tři góly. Dát hattrick v nároďáku, to je paráda. Zasloužil si to.“
- Je mezi vámi až bratrská chemie, že?
KOVÁŘ: „Je vidět, že si na ledě rozumíme. Na to, jak se známe spolu dlouho, jsme spolu až tolik zápasů neodehráli, ale šlape to. Když jsem přicházel do Plzně, byl jsem sám zvědavý, jak nám to půjde. Jsem rád, že si rozumíme.“
- Čím to?
GULAŠ: „Známe se dlouho, víme, co můžeme od sebe očekávat. Oba jsme rádi na puku, hodně si s ním hrajeme. Nesnažíme se hrát defenzivní rychlý hokej, ale hrát si. Honza to šperkuje tím, že i když je sám ve vyložené šanci, ještě dokáže najít toho druhého v ještě lepší pozici. Z toho jsou pak krásné kombinace. Tohle mi dlouho chybělo v Plzni. Vždycky v lajně musí být chemie. Když to funguje, hokej baví. Moc si to užívám.“
- Je to podobné, jako když jste v Magnitogorsku válel po boku Sergeje Mozjakina?
KOVÁŘ: „Dá se říct, že jo. Mizvedli lan je střelec, snažím se ho hledat v každé pozici. Někdy až moc, co?“ GULAŠ: „No, trošku.“ (usměje se) KOVÁŘ: „Snažím se mu dávat puky, aby měl prostor. Je to takový můj český Mozjakin“ (směje se) GULAŠ: „Kolikrát se divím, že nás trenér nevyhodí z tréninku. Protože když jsou nějaké nácviky, speciálně dva na jednoho, tak někdy vymýšlíme opravdu až moce velké kraviny. Ale hokej je i o tom, že vás to musí bavit. A my se tím teď bavíme. Když si dovolíte věci navíc, v zápase vám to potom lepí. Když se Honza vrátil ze zámoří, přál jsem si, aby nám to sedlo a pomohli jsme Plzni. Abychom si to užívali. I za něj jsem rád, měl těžký začátek sezony.“
- Jste na sebe, Honzo, pyšný, že jste neúspěšnou misi v NHL vzal za správný konec? Že vás to pozitivně nakoplo do další kariéry?
KOVÁŘ: „Ani není být na co pyšný. Prostě to nevyšlo. Kdybych byl zahořklý, je to ještě horší. Snažím se to brát pozitivně. Aby mě hokej bavil.“
- Takhle jste si to maloval, když jste kývnul Plzni?
KOVÁŘ: „Doufal jsem v to. Přiznávám, že kdyby Plzeň neměla takového rozdílového hráče, jako je Guli, možná bych tam ani nešel. Vždycky k sobě potřebujete parťáka, se kterým si vyhovíte.“
- Jak se váš kamarád změnil poté, co se vrátil ze zámoří?
GULAŠ: „Mám možnost to porovnat, protože ho znám dlouho. A můžu potvrdit, že tomu před sezonou dal sto procent. Hodně zhubnul, bylo vidět, že na sobě maká. Dbal na to. Bylo vidět, že mu to určitě není jedno.“
- Chápete, že nedostal pořádnou šanci?
GULAŠ: „Už se to rozebíralo dost. Ale kdybych se k tomu měl vrátit, tak přiznávám, že to nechápu. Stejně jako plno dalších lidí z branže. Podepíšou takového hráče, a nedají mu čuchnout? To je nepochopitelný. Ale zastávám názor, že každá zkušenost je dobrá. Špatná i dobrá. Co se má stát, se stane, a vede to k dobrému rozhodnutí v budoucnosti. Jsme rádi, že se vrátil do Plzně. Po jeho příchodu jsme se ohromně zvedli. Vrátili jsme se do příček, kam patříme.“
- Když se podíváte na výsledky NHL, hlavně Islanders a Bruins, už s vámi necloumají emoce?
KOVÁŘ: „Je to v pohodě. Kouknu se, jak bodovali čeští kluci. Fandím jim. Hlavně když Pasta (David Pastrňák) dá gól, což je skoro v každém zápase, je to super. Už v tom žádné emoce nejsou, naopak i Islanders docela přeju. Poznal jsem tam hodně kluků.“
- Když jste zmínil Pastrňáka, už vám dal podíl ze smlouvy, když od vás odkoukal způsob omotání čepele? Velmi střídmé omotání.
KOVÁŘ (směje se): „No, nemá se k tomu. Musím si to s ním ještě vyřídit!“
- Milane, jistě víte, o čem je řeč.
GULAŠ: „No jasně. Jeho hokejka je stejná, jako kdybyste ji vytáhli v továrně. Pořád mi Kovin sahá do mojí taštičky, kde mám izolačky, protože ty svoje nepotřebuje. Stačí mu jedna na celý rok.“ KOVÁŘ: „Šetřím přírodu!“ GULAŠ: „Vždycky mu říkám: Hele, nech si ji, ta ti vydrží do konce života. On to jednou obmotá a má hotovo. Je to rarita. Pasta to má podobně udělané.“
- Jak moc vás láká udělat úspěch s Plzní?
KOVÁŘ: „Hodně. Jak jsem viděl náš tým, máme kvalitu. Dokážeme hrát i těžké zápasy, dovést je do vítězného konce. Doufám, že to v play off potvrdíme.“ GULAŠ: „Pro mě je to teď v hokeji úplně ta největší motivace. Honza už párkrát zažil, že si mohl zvednout pohár nad hlavu. Mně se to zatím nějak vyhýbá. Věřím, že když se k nám přikloní štěstí a budou se nám vyhýbat zranění, tak proč by to nemohlo vyjít? Jsme o rok zkušenější, tři čtvrtiny týmu zůstalo. Přišli zkušení hráči, kteří vědí, o čem to je.“
- Budete hrát i za vašeho parťáka, aby si konečně sáhl na vítězný pohár?
KOVÁŘ: „Když se podíváte na jeho statistiky, je vám jasné, že je to výborný hráč. Zasloužil by si titul. Je spousta kluků, kteří celou kariéru hráli výborně, ale nikdy neměli to štěstí. Pak jsou hokejisté, dá se říct druhého sledu, kteří to párkrát vyhráli. Gulimu bych to hrozně moc přál. Kdybychom to spolu, byla by to ta nejlepší věc, která by se mohla stát.“
- Věříte v osud? Že se na vás usměje?
GULAŠ: „Beru to, jak to je. Nějak nad tím nepřemýšlím. Někdo má lehčí cestu, někdo těžší. Ať se jedná o zranění, nebo o vypadnutí z nároďáku. Nebo o poháry. Je na každém z nás, jak se s tím vyrovnává. Hokej už hraju dost dlouho na to, abych věděl, jak s tím fungovat. Snažím se to přeměnit na další motivaci.“
- I to, co se vám několikrát přihodilo v reprezentaci? Že jste přišel o vrcholné akce, naposledy o olympiádu?
GULAŠ: „Musím říct, že ze začátku mě to fakt vzalo. A srazilo.“
- Jak jste se zranil před rokem těsně před Hrami v Koreji? V poslední přípravě?
GULAŠ: „Tehdy to bylo hodně těžký. Říkal jsem si, že už to snad není možný. To byl zlom, kdy jsem si řekl, že mi v nároďáku není dáno. Chtěl jsem skončit, přenechat to j i ným. Ale nik d y n e v í -te, co vám osud nachystá. Takže jsem teď tady. Přeměnil jsem to na motivaci dál, abych to zlomil. A víc o tom nepřemýšlím. Beru to den po dni.“
- Jak vám bylo, když jste kamaráda loni viděl? Jak přišel o další velký turnaj?
KOVÁŘ: „To si ani člověk nedokáže představit. Byla to jedinečná šance, jak se dostat na olympiádu, protože hráči z NHL jet nemohli. A pár minut do konce jediného přáteláku se zraníte. To je nepředstavitelné. Všem to bylo hrozně líto.“
- Před námi, novináři, jste se neubránil slzám. Bylo to podobné v kabině?
GULAŠ: „Před klukama jsem hrál trošku divadlo, že jsem v klidu. Přitom jsem byl mimo. Je pravda, že když jsem šel k vám, na rozhovor, tam jsem to spustil. Slzy šly ven. To byl první emoční moment, kdy mě to přepadlo. Po dlouhé době jsem se takhle neudržel.“
- To k tomu patří, ne?
KOVÁŘ: „Bylo by divné, kdyby mu to bylo jedno. Člověk to má v sobě. Má motivaci dostat se na olympiádu. A když se něco takového stane, emoce jdou ven. Není divu.“
Sturma: (#298567)
Jsou špatný dny, jsou dny normální a jsou i dny naprosto úžasný → 21.4.2013
Jak jsou na isportu některý články v sekci placené, premium. Jde to někde upirátit? Resp. nemáte někdo ten dvojrozhovor se 77 a 43 z minulého týdne?