Bucharin skončil s devíti gramy v zátylku      

Soudruhu Bucharine, uděluji ti pochvalu za rozvědnou činnost! A zároveň stranickou důtku za ten úvod vypůjčený z klerofašistického katechismu! Citovat Kapitál by bylo mnohem případnější!

Čest!

Chuckie: (#302002) 18tý vs. 25tý tým… Dyť to má být zahajovací zápas, ne? Takže to bude těžko lepší.

Losos: (#302000) to je jedno, já jo      že to letos stojí za pitchu neznamená, že to příští rok nebude lepší      

Aha Phila. No to nemohli vybrat alespoň průměrný týmy, ty vole…      

Chuckie: (#301998) Kdes to četl? A s kým? Upřímně, z nich tedy nejsem odvázanej…

Vypadá to, že má Minář pifku na Pražáka. Pro mě jsou teda dlouhodobě nejslabší Hodek, Hribik, Lacina a po návratu z Ruska bohužel Jeřábek      

supr rozhovor … Chicago bude hrát v Praze! Kurwa, to máme radost … doufam, že tam uvidim i Kubaldu     

Bucharin: (#301996) Díky

Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také odevzdal. (první list Korintským, 11,23)

MINÁŘ: Věřím, že můj čas ještě přijde

Bývalý elitní český rozhodčí zmizel ze scény, pracuje v Německu, ale výkony sudích v extralize dál sleduje. A dost mu toho vadí č

Byly doby, kdo dominoval sudím v Tipsport extralize, patřil k nejlepším v Evropě, nominace na mistrovstvích světa bral téměř jako samozřejmost. Co dělá Milan Minář (51) dnes? Na obživu si vydělává ve Frankfurtu nad Mohanem jako hausmeister, pendluje mezi Německem a Hanou. Přehled o dění ve světě hokejových arbitrů si však udržuje neustále. A že by z výkonů svých nástupců byl nadšený, to se tedy říci nedá. „Někteří kluci to zkrátka neumí,“ má jasno.

FRANKFURT/PRAHA – Když se nyní potkává s některými význačnými extraligovými hráči, dost často slýchává jejich povzdechy, že v Minářově éře bylo všem lépe. „To docela zahřeje,“ nepopírá muž s účtem 755 odpískaných duelů v extralize. V soutěži, která v posledních týdnech řeší zarážející počet hrubek a pochybení pruhovaných mužů.

• Jak podrobně sledujete extraligu a výkony rozhodčích?

„V Německu jsem na internetu pořád, a pokud se vracím domů, jezdím na zápasy. Dívám se na kluky rozhodčí, jak si vedou. Mě nikdy nezajímal hokej z pohledu soupeření dvou týmů, nýbrž z pohledu vedení zápasu. Pozoruju, kdo kde píská, kolik má vyloučení, jaké jsou stížnosti. Dívám se na videa, hlídám si všechno. A pak se třeba stane i to, že se mi ozve obránce Petr Zámorský z Hradce, který dostal pokutu za nafilmovaný pád, a požádá mě, zda bych se nepodíval na záběry a doporučil mu, zda má význam odvolávat se, nebo ne. Takže v tom pořád nějakým způsobem jsem.“ (usmívá se)

• Když jsme u toho, co jste Zámorskému poradil?

„Hned jsem ho s odvoláváním zabrzdil. Jeho reakce na souboj měla všechny znaky přihraného pádu. Já Petra znám dobře, netvrdím, že to udělal úmyslně, v tom okamžiku jen nechtěl dopadnout na led tak, aby hrozilo riziko zranění nohy. Což už samozřejmě nikdo neřeší. Takže pokutu zaplatil.“

• Komise rozhodčích je s blížícím se play off pod sílícím tlakem, prohřešky arbitrů se množí. Bohužel nejde o prkotiny, ale o prokazatelné ovlivnění výsledku. Nervozita u klubů stoupá. Co tomu říkáte?

„Že vedení rozhodčích s tím jen těžko něco udělá, protože sudí jsou jenom lidi. Můj názor je, že někteří rozhodčí na extraligu nemají a neměli by ji pískat. Nedávno jsem byl tři týdny doma a měl dost prostoru vidět několik zápasů. A byl jsem zklamaný z toho, jak si někteří kluci vedou. Oni se tváří, že by už dávno měli pískat olympiády a světové šampionáty, a když pak vidíte, jakým způsobem zkazí naprosto jednoduchá utkání… To je špatně. Z normálních zápasů, kde nic nehrozí, jsou schopni udělat zbytečné drama a chaos. K tomu rozhodně nejsou vedeni Vláďou Šindlerem nebo lidmi z jeho komise. Je to vyloženě pochybení samotných rozhodčích.“

• Vylučujete v minelách záměr?

„Spíš to neumí. Je to až takhle jednoduché. Dovolím si říct, že jsem se za ty roky naučil přesně poznat už jen z rozbruslení, v jaké pohodě rozhodčí na stadion přijeli. Poznám, kdy je kluk nervózní, kdy není v pohodě. Řeč těla ho prozradí. Upřímně říkám, že jsem šťastný, když doma zrovna natrefím na Pavla Hodka, který byl kdysi propíraný, že rád vyhazoval do kabin Patery a další hokejové legendy. Dnes je pro mě radost ho sledovat.“

• Souhlas, Hodek šel hodně nahoru, byť si prošel „telecími“ lety a mnozí hráči mu vyčítali arogantní chování.

„Z pohledu člověka, který ví, co pískání obnáší, je radost se na něj dívat, jak svoje zápasy vede. Potkali jsme se a já mu poděkoval, že můžu jet zpátky do Německa s dobrým pocitem, že aspoň někdo v extralize dělá svoji práci dobře.“

• Vadí vám absence kvality u extraligových arbitrů a zároveň jejich přehnaná sebedůvěra, kterou řada hokejistů považuje přímo za aroganci?

„Víte, mojí generaci nechyběla seberefl exe. Já, Vláďa Šindler a někteří další kluci jsme byli sudí, kteří se chtěli vyrovnat našim špičkovým rozhodčím, jako byli František Rejthar nebo Petr Bolina. Přáli jsme si dostat na jejich úroveň a dost pro to dělali. Dnes mi přijde, že mladí kluci přemýšlejí úplně jinak, a je to znát. Někteří mladí jsou šikovní, například Adam Kika, bývalý čárový, kterého jsem svého času popostrkoval, protože v sobě měl potenciál. Toho jsem viděl jako adepta na NHL. Ale vydal se na dráhu hlavního, extraligou nějak proplouvá. No, snad ještě něco dokáže. Pak máte i jiné, pro mě byl třeba obrovským zklamáním výkon rozhodčího, který přitom pár týdnů předtím pískal finále mistrovství světa dvacítek.“

• Daniel Pražák?

„Jeden zápas on a jeho kolega zkazili neskutečným způsobem. Jestliže pískal finále prestižního šampionátu, pak obyčejnou extraligu by měl zvládnout s prstem v nose. Bohužel.“

• Snad je to náhoda, ale jak je možné, že jeden sudí opakovaně a evidentně poškodí stejný tým v krátkém sledu? Jako nyní Robin Šír v případě Mladé Boleslavi.

„To se může stát raz dva. Když jsem začínal v extralize, měl jsem jeden zimák, kde se mi nedařilo. Zlín. Začalo to zápasem se Znojmem, kde ze mě ve třetí třetině udělali blbce, a od té doby jsem tam nerad jezdil. Trvalo mi dalších pět šest let, než se mi vrátila sebejistota a z hlavy jsem vyhnal veškerý špatný pocity a dojmy. Do té doby jsem byl nešťastný za každou nominaci do Zlína. Pokaždé jsem se snažil odvést maximální práci, ale ne vždy se mi to povedlo. Nějak to ve vás zakoření a těžko to ze sebe dostáváte ven. Proto si nemyslím, že by jeden a ten samý rozhodčí udělal schválně tři špatné verdikty vůči stejnému týmu.“

• Zarážející je, že velkých minel se dopouštějí i profesionál­ní sudí.

„Mám pro to jednoduché vysvětlení. My když v minulosti rozjeli profesionální dráhu rozhodčího, bylo to se vším všudy. Třeba Radek Husička podnikal a musel přepsat firmu na manželku, a to měl pouze roční kontrakt. Ale měli jsme jasně dané ve smlouvě, že jedině hokej a nic jiného. Podle mě je to dnes benevolentnější, kluci můžou podnikat, dělat i něco jiného. A to je špatně. Je to věc, která vám naruší přípravu, nedáte pískání všechno. Tím si jsem naprosto jistý. Při našich začátcích jsme mívali jeden seminář za druhým, vzájemné konzultace a bylo to fajn. Postupně to z jejich četností šlo dolů, a když jsem odcházel z hokeje, bylo jich podstatně méně než dřív. Z původních záměrů s profirozhodčími se hodně ustoupilo.“

• Z KHL se po čtyřech sezonách vrátil Antonín Jeřábek, špičkový evropský arbitr, ale v mých očích tak trochu zaplul mezi extraligové kolegy, suverénností a výkonností nevyčnívá. Váš dojem?

„Viděl jsem ho o Vánocích v Olomouci, kde hrála Kometa. Taky bych čekal trochu víc, ale já Tondovi rozumím. Vrátil se po dlouhé době ze zahraničí, s prostředím se musí znovu sžít. Problémy nemá, to si nemyslím.“

• Ani já ne, jen bych možná čekal jistou dominanci, suverenitu.

„Chápu, že taková očekávání jsou. Mnozí se domnívají, že když píská Jeřábek, ten rozhodčí z KHL a několika finále mistrovství světa, že v každém utkání předvede něco, z čeho budeme paf. Ale takhle to nefunguje, ani to tak nemá být. Tonda je pro mě nejlepší rozhodčí extraligy s tím, že méně znamená více. Jeho čas může přijít v play off .“

• Co se bavím s hráči, povětšinou s lídry týmů, chybí jim tu rozhodčí, kterému by mohli na sto procent věřit, s nímž lze komunikovat a neřeší každé hrubší slovo hráče vyřčené v emocích. To byla vždycky vaše parketa. Být kapitánům, trenérům parťákem, zahodit ego pána hry.

„To já poslouchám taky, že za nás to bylo jiné. Že se s námi dalo mluvit a tihle noví že jsou arogantní. Když se třeba potkám s Rosťou Oleszem nebo Jardou Bednářem, slyším to od nich. Oceňovali, že jsem s nimi mluvil, snažil se je pochopit, nebyl za každou cenu nepřístupný a tvrdohlavý. Jedna věc je jistá, víceméně všichni sudí mají svoje ego. Až přijdou na to, že v zápase nejsou na ledě dva týmy, ale s rozhodčími tři, a že jde všem o jednu společnou věc, pak to se sudími bude lepší. Nechtít sám od pozice rozhodčího víc než roli dohlížitele na pravidla, to je ten klíč. Jenže to nejde naučit. Musíte to mít v sobě. Jeden člověk z komise mi vyprávěl, že na jednom mítinku s rozhodčími už chtěl vstát a všem říct něco ve smyslu: Tak když nevíte, jak na to, přečtěte si knížku Milana Mináře, tam je to všechno napsaný.“ (usmívá se)

• Jak jste k tomu došel vy, že je důležité nebýt nepřístupným revizorem, policistou, ale partnerem hráčů?

„Hodně mi v tom směru pomohlo mistrovství světa ve Vídni 2005, moje první velké. Byla výluka NHL, přijely desítky skvělých hráčů ze zámoří a supervizor nám dával jasné úkoly, že s nimi musíme komunikovat. Na pohodu. Ano, být striktní ohledně pravidel, ale nezapomínat na kontakt s hráči, s trenéry. Bylo mi to velmi blízké, převzal jsem si ten náhled i do extraligy. Přesně tak to má být.“

• Plzeňský lídr Milan Gulaš nedávno na ledě prosil rozhodčí, aby oba týmy nechali hrát hokej, neřešili malichernosti a zbytečně nevstupovali do zápasu kouskováním hry.

„To je přesně ono. Vy jako rozhodčí musí ten hokej, tu hru cítit. Já vždycky říkal: do páté, do desáté minuty už musíte vycítit, kterým směrem se zápas bude ubírat. Podle toho nasadíte styl pískání. A teď přichází to důležité. Styl, z něhož už nesmíte ustoupit. Na vlastní oči jsem nedávno bohužel viděl zápas Olomouce s Hradcem. První tři zákroky jasné fauly a sudí nic. Pak přijde druhá třetina a začnou trestat nefauly. Jak to končí? Že jsou naštvané oba tábory. To je nejhorší, co se může stát. Oni to evidentně chtěli pustit, jenže pak se zalekli a začali rozhodovat úplně jinak. Což hráčům hodně vadí a já je chápu. Vždycky jsem říkal: První faul musí být ten, který by viděla i baba na vrátnici.“

• A jakmile dlouho nepřijde?

„Pak se z toho nesmíte podělat. Nejhorší je hledat jakési polofauly, jen proto, aby nevypadalo blbě, že se nevylučuje. Jednou do toho špatně sáhnete a už se vezete, což se podle mě u nás děje. Pamatuju si Rigu 2006, mistrovství světa. Ústředí vyhlásilo nulovou toleranci na veškeré zákroky holí. Vyloučení bývala 15:14 a podobně. Týmy to špatně přijímaly. Já a Švéd Marcus Vinnerborg jsme si řekli, že budeme dál pískat jen evidentní fauly, a myslím, že hráči byli mnohem radši. Nakonec jsme oba došli až do semifinále. Finále nás bohužel minulo, protože ho hráli Češi se Švédy. Přitom jsem Marcusovi před semifinále říkal, že nesmí nechat náš nároďák postoupit a já mu na oplátku nepustím Švédy do finále. No nic, dali jsme si pivo a finále pískal Němec, který stál za hovno.“ (směje se)

• Jakmile jste pruhovanou scénu opustil, chvíli si vás externě najímala Kometa, ovšem pak už nepřišlo nic. Přitom takové zkušenosti má málokdo a na české sudí se dál hustě pokřikuje. Štve vás, že vás český hokej neoslovil?

„Jak bych vám odpověděl… Vláďa Šindler jako šéf komise rozhodčích je člověk na správném místě, odborník, problematice rozumí. Akorát je obklopen některými lidmi, kteří ho brzdí. Dokud jimi bude obklopen, nepočítám s tím, že by mě svaz mohl oslovit a využívat mých znalostí. Věřím, že můj čas ještě přijde. Rozhodně nemám ambice na Šindlerovu funkci. Už jen proto, že jsme byli vždycky kamarádi. Až se tomu lidi divili a nechápali to, protože nás vnímali jako konkurenty. My si přitom navzájem přáli, spoustu věcí jsme konzultovali, pravidelně si volali. Ale jak říkám, tím, jak začal ve funkci jako relativně mladý, obklopil se lidmi staršími. Až tam nebudou, třeba přijde moje chvíle. Chvíle vzájemné spolupráce.“

• Jmenovat nemíníte?

„Oni vědí, o koho jde. Jednoho z nich, toho staršího, si vážím, mám k němu úctu, ale už mu ujel vlak. Tak to zkrátka je.“

• Jak se vám žije v Německu?

„Pracuju od rána do večera, vydělávám peníze a stýská se mi po rodině.“

• Proč jste zvolil práci v cizině?

„Jak se říká“ Let´s make a lot of money. Ale už mě to tady moc nebaví.“ (usmívá se)

10 Na tolika světových šampionátech pískal, polovina byla MS dospělé kategorie A

„Oni se tváří, že by už dávno měli pískat olympiády a světové šampionáty, a když pak vidíte, jakým způsobem zkazí naprosto jednoduchá utkání… To je špatně.

„Upřímně říkám, že jsem šťastný, když natrefím na Pavla Hodka, který byl kdysi propíraný, že rád vyhazoval do kabin Patery a další hokejové legendy, dnes je pro mě radost ho sledovat.“

„Nejhorší je hledat jakési polofauly, jen proto, aby nevypadalo blbě, že se nevylučuje. Jednou do toho špatně sáhnete a už se vezete. Což se podle mě u nás děje.

poznámka Miroslava Horáka

Asi ztratili číslo… Přijde mi zvláštní, že Milan Minář místo toho, aby zaučoval zdejší arbitry a urychloval dolování jejich potenciálu, plahočí se do Německa sekat trávu a ořezávat stromy. Zdejší cech mužů v pruhovaném rozhodně netrpí nadbytkem osobností, jež dokázaly vystoupat na nejvyšší úroveň a zároveň se těšily patřičnému respektu u hráčů. To k Minářovi vždy sedělo. Měl mimořádný cit pro řízení zápasů, dokázal rozpoznat, jak duel vést, směrovat. Jeho aktéři ho brali, nehrál si na víc, než je. Což ne každý sudí svede a chce. Leckteří, jakmile si oblečou zebří dres, mají pocit, že navlékají dres armádního generála s tím, že nikdo na ledě není víc než oni. Minář není bez chyb, život mu potřísnily různé převraty a karamboly, ovšem v branži dokázal tolik, že je skoro až neslýchané, že jeho zkušenosti leží ladem. Jistě, „Čistič“ nebyl poslušnou ovcí jako řada jiných, uměl se nadřízeným ozvat. To ho srazilo dolů, zatímco jiní, na ledě o poznání slabší kusy, se systematicky až vlezle šplhaly nahoru. Je na čase to změnit. Anebo má někdo pocit, že domácí sudí nepotřebují s ničím helfnout?

Mě těch blbů napadá celá škála… Nemyslím, že by Mynář myslel někoho konkrétně. Sem přijede zebra, která více než půl zápasu odřídí slušně a pak se z nějakého důvodu (třeba i po nějakým blbým písknutí) rozhodně z toho udělat bramboračku. A aby zachoval nadhled a rádoby respekt, tak začne s arogancí moci… A jede to… Nutno ale podotknout, že kdyby za mnou měl jezdit půl zápasu třeba Čermák, tak taky ho nebudu poslouchat…

Co mi na tom zaráží, tak to, že jsou tam dva hlavní rozhodčí a nejsou schopni se nějak domluvit a ukočírovat.

Moje řešení tohodle je, dát rozhodčím mikrofony a jejich záznamy pak zveřejnit. Pak by třeba něměli choutky na „nenívhodnádoba“ a případnou samozvanou aroganci.

Frankenstein: (#301992) Vše probíhá přesně podle plánu a ty pukni závistí, Gubareve      

Yes!      

Žid šťoural: (#301991) Nemusíš nám hlásit že to odpadlo. Nic jinýho jsme nečekali.

Crew Dragon se právě odděluje od ISS.

Chuckie: (#301987) Tak při slovech „zkazí i naprosto jednoduchá utkání“ mi napad Lacina. Ten člověk je schopen i ze zápasu o hovno udělat úplnou bramboračku. Samozřejmě že ne všichni sou úplný tragédi,ale je jich tam dost.

Chuckie: (#301985) taky mě napadl právě tento, jak to říct slušně, pablb.      

Borec: (#301986) tak některý sou slušný, žádnej mě jmenovitě ale nenapadá, jen obecnej dojem      ale Hribik je mimo extraligovej rank …

Chuckie: (#301985) Nemusim číst mezi řádky, abych tam viděl „úplně všichni“      

Sally: (#301981) jó tak tam mezi řádky čtu „Hribik“      

Borec: (#301982) no je to asi rekord      

na titul!!!            

Chuckie: (#301976) Den ještě ani pořádně nezačal       Všeho dočasu      

Může někdo vytáhnout tenhle článek? Má někdo to premiun či co to je za blbost?

https://isport.blesk.cz/…-prijde.html

Pokud vím, dopravci mají ve svých vnitřních předpisech zakázáno využití mobilního telefonu za jízdy k soukromým účelům. Jde ale o to, jestli to strojvedoucí dodržují, nebo ne. Myslím si, že by strojvedoucí nad sebou měl mít Damoklův meč v podobě bodového systému, díky kterému mu může být pozastavena licence, když například opakovaně projede návěstidlo.

Je pravdou, že se zvyšuje počet projetých návěstidel. Můžeme spekulovat o tom, co za tím stojí, jestli je to používání mobilních telefonů za jízdy, vyndávání svačiny či něco jiného. Nevíme to jistě, protože strojvedoucí se vám nikdy nepřizná, že projel návěstidlo, když zrovna telefonoval.

Chceme Vary v lize, nechceme chep v republice!!      

už se dneska na trati bouralo?

Ještě za ně budeš rád      

To řikam, že to neni normální…      

To se nám to bourá, když to jiní platí

ty kráááso ...... Počet mimořádných událostí na železnici letos prudce vzrostl, za první dva měsíce jich inspektoři museli řešit už 220, meziročně o čtvrtinu více.

Borec: (#301966) …mě to taky nepřestává udivovat!       Tohle je naprosto neskutečná organizace, tyvole…      

Ostuda ČR…      

Petr_z_Chebu: (#301957) No tak neměj, páč taky příští rok můžeš jezdit jenom k těm, co je más 50 000 m od baráku…

Frankenstein: (#301948) Tvl, tuto už dělaj naschvál, ale jako bez prdele…poslední dva měsíce to snad neni den, kdyby se tam něco nesrazilo nebo nebyl nějakej jinej průser…

Péťo ty si asi fakt blb Dž%ž

Až budou na tratích jezdit Elonovo autonomní vlaky, pak teprve bude na kolejích bezpečno.

vlaky jedou tak max. do opravny … no nic, zejtra 4:2

Trať 231: úsek Lysá nad Labem – Praha Masarykovo nádraží Trať 232: úsek Milovice – Lysá nad Labem Mimořádnost: Porucha vozidla Počátek: 07.03.2019 19:10/ Plánovaný konec: 07.03.2019 22:00

Já nevim proč tomu řikají „mimořádnost“, nebo „mimořádná událost“, když popisujou standardní stav.